Území dnešního Knovíze bylo osídleno již v mladší době kamenné. Dokazují to nálezy staré asi 6000 let.
Knovízská kultura vznikla jako dědictví mohylové kultury v mladší době bronzové. Při archeologickém průzkumu, který se uskutečnil v letech 1892-1893, bylo odkryto více než 100 jam, v nichž byly nalezeny nádoby s jemně opracovaným povrchem (duhování, leštění). Typově se jednalo o misky, šálky a amfory.
Přesný rok založení obce sice není znám, ale první listinná zpráva o Knovízi pochází z roku 1088, kdy král Vratislav založil kostel na Vyšehradě a věnoval k němu několik svých statků, mezi nimiž byl i Knovíz v té době čítající 11 usedlostí. Mezi vlastníky Knovíze patřili mimo jiných i Schwazenbergové. Z historických budov v obci nesmíme opomenout kostel, který je zasvěcený památce Všech svatých a jeho vznik se datuje do 14.století.
Novodobé dějiny Knovíze jsou spojeny s rozvojem průmyslu, zejména hornictví a hutnictví na Kladensku, ale významnou roli hrálo také zemědělství.
Jak Knovíz ke svému jménu přišla ? Vypráví se stará zkazka. Prý v Kodřicích ( nad obcí za mostem přes dálnici, po levé straně ve směru na obec Pchery ) bylo hradiště. Zde vládl jakýsi Kněvis. Od něho má být jméno naší vsi. Podle Ant. Profouse a jeho díla Místní díla v Čechách je jméno odvozeno od osobního jména Knovid a znamenalo " Knovidův dvůr".
Nejznámějším rodákem naší obce Knovíz je beze sporu JUDr. Alois Pravoslav Trojan. Tento právník a významný politik revoluční doby 1848, se narodil 2. dubna 1815 jako syn zdejšího mlynáře Václava Trojana a jeho ženy Marie, rozené Durasové. Jméno Pravoslav si ve shodě s tehdejší vlasteneckou tendencí připojil ke svému občanskému jménu až ve 40 letech 19. století. Byl přítelem Karla Hynka Máchy. Význam působení Aloise Trojana v době revoluce 1848 ocenil Ottův slovník naučný: „Nejpamátnější a nejdůležitější činnost jeho spadá do roku 1848. Trojan byl duší historické schůze konané 11. března v lázních Svatováclavských, kde jako státní úředník nestrachoval se čísti petici, v níž národ český dovolával se svobod politických a rovného práva s národy ostatními v Rakousku… Trojan zvolen za poslance na sněm království českého a na zákonodárný sněm do Vídně a Kroměříže, kde náležel k nejčinnějším členům pravice slovanské. Na radě říšské usiloval o to, by země koruny svatováclavské jako samostatná skupina v říši rakouské nabyly místa právoplatně zabezpečeného.“ Zemřel dne 9. února 1893.
